Logistika skladu

Pojem “logistika” je starého a ne zcela jasného původu. Jeho dnešní význam se zrodil ve vojenské oblasti a postupně vyzrával k obecnému pojetí logistiky jako kooperace skladových a dopravních operací. Logistika skladu zajišťuje, aby zdroje byly k dispozici na správném místě a ve správném okamžiku. V této souvislosti můžeme hypoteticky navázat na princip „správného jednání ve správném čase“. Logistické potřeby, které vznikají v souvislosti s takovým umísťováním zdrojů, aby zdroje byly k dispozici na správném místě a ve správném okamžiku, vedou k organizování logistických řetězců.

Dodavatelský řetězec

Termín “dodavatelský řetězec” znamená proces, v jehož rámci se sjednocují, koordinují a řídí pohyby zboží a materiálu od dodavatele přes odběratele ke konečnému spotřebiteli. Základní vlastností tohoto řetězce je, že propojuje všechny činnosti mezi dodavateli, odběrateli a spotřebitelem v přiměřeném časovém horizontu.

Účel skladu

Účelem skladu je udržovat zásoby, z nichž dochází k uspokojování potřeb odběratelů formou skladových dodávek. Jedná se o objekt nebo prostor, jenž slouží ke skladování. Je vybavený manipulační technikou a zařízením, které poskytuje managementu firmy informace o podmínkách a rozmístění skladovaných produktů.

Funkce skladu

Hlavní funkce skladu spočívá v expedování zboží nebo materiálu odběratelům. Tato expedice probíhá v požadovaném množství, kvalitě, skladbě, obalech a časech (lhůtách a frekvencích) podle požadavků odběratelů. Mezi základní funkce skladování patří: příjem zboží, transfer a ukládání zboží, překládka zboží typu cross – docking (jedná se o termín z logistiky. Založený je na bázi toho, kdy probíhá vykládka materiálů z příchozího návěsu nebo železničního vozu a nakládání těchto materiálů přímo do odchozích nákladních vozidel, přívěsů nebo železničních vozů, s malým nebo žádným skladováním mezi nimi) a expedice zboží.

Umístění skladu

Zde záleží na strategii každé společnosti, kam sklad umístit. Vhodnou polohou může být místo výroby, případně místo spotřeby. V rozmisťování skladů existují tři základní strategie: strategie orientovaná na trh, strategie orientovaná na výrobu a strategie středová.

• Strategie orientovaná na trh. Tato strategie spočívá v tom, že se sklady umísťují co nejblíže zákazníkům. To umožňuje dosažení vysoké úrovně zákaznického servisu. Další výhodou je, že podnik může dosahovat úspory při dopravě zboží v celokamionových dodávkách.

• Strategie orientovaná na výrobu. Při aplikaci této taktiky jsou sklady umístěné do bezprostřední blízkosti zdroje dodávek, respektive výrobních zařízení. Nevýhodou je, že nedosahují takové úrovně zákaznického servisu jako při použití strategie orientované na trh, protože slouží především jako místo kompletace výrobků z různých dodavatelských nebo výrobních zdrojů.

• Strategie středového umístění. Podniky volí tuto strategii, když potřebují zajistit vyšší úroveň zákaznického servisu a když mají různorodý sortiment, vyráběný v několika výrobních lokalitách. Dle názvu taktiky se sklady obvykle lokalizují někde mezi finálním spotřebitelem a výrobcem, jedná se tedy o kompromis mezi strategií orientovanou na trh a strategií orientovanou na výrobu.