Logistika skladování

Pod označením logistika skladování se rozumí správa prostoru, plánování zásilek a organizace operací ve skladu tak, aby sklad fungoval podle svých nejlepších schopností. Každá společnost by měla usilovat o zlepšení logistiky skladu a optimalizovat své logistické operace. Jen tak může zákazníkům nabídnout lepší dodací lhůty a zároveň snižovat náklady, kde je to možné.

Funkce skladování

Základní funkce skladování má tyto hlavní úkony:

• Přesun produktů

  • Příjem zboží (vyložení, vybalení, aktualizace záznamu, kontrola stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace)

  • Ukládání zboží (přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny)

  • Kompletace podle objednávky (přeskupování produktů podle požadavku zákazníka)

  • Překládka (z místa příjmu do místa expedice s vynecháním uskladnění)

  • Expedice (zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, kontrola zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů)

• Uskladnění produktů

  • Přechodné uskladnění (uskladnění na nezbytnou dobu pro doplňování základních zásob)

  • Časově omezené uskladnění (týká se zásob nadměrných. Důvody jejich zdržení jsou: sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků)

• Přenos informací

  • Přenos informací se týká stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zásob, vstupních a výstupních dodávek, expirace zboží, zákazníků, personálu a využití skladovacích prostor.

Manipulační technika

Žádný sklad se neobejde bez manipulační techniky. Mezi tu základní se řadí zejména:

• Vysokozdvižné vozíky. Jedná se o manipulační prostředky pro paletizaci a kontejnerizaci. Obvykle se vyrábí s elektrickým nebo spalovacím pohonem. Pro manipulační operace s paletami mají význam především vysokozdvižné vozíky čelní, které se dělí na lehké, střední a těžké podle užitečné hmotnosti (500 - 1000 kg, 1000 - 3000 kg, nad 3000 kg).

• Regálové zakladače. Jsou progresivním prostředkem manipulace v regálovém skladu. Umožňují skladování až do výšky 40 metrů. Pracují s velkou přesností a bezpečností při vysokých provozních rychlostech ve velmi úzkých regálových uličkách. Jsou mimořádně vhodné pro plnou automatizaci skladových procesů včetně řízení pomocí počítačů.

• Paletové vozíky nízkozdvižné. Patří k nejrozšířenějším manipulačním prostředkům pro vidlicovou manipulaci s paletovými jednotkami. Vyrábějí se v mnoha provedeních jako ruční nebo motorové, ručně vedené nebo se stojícím či sedícím řidičem.

• Bezmotorové a poháněné vozíky. Do této kategorie spadají dvoukolové vozíky (v praxi známé jako rudly), které jsou určené k ruční manipulaci s pytli, sudy nebo přepravkami. Můžeme se setkat i s tříkolovou nebo čtyřkolovou variantou. Nejpoužívanějšími poháněnými vozíky jsou akumulátorové plošinové čtyřkolové vozíky se sedícím řidičem.

• Stohovací jeřáby. Slouží k manipulaci s paletovými jednotkami, jednotlivými kusy nebo svazky dlouhého materiálu zpravidla v regálových skladech. Používají se pro skladové operace ve středních výškách. U jeřábů pro výšku stohování do 5 metrů je tlačítkové ovládání ze země. Pro výšku stohování nad 5 metrů se jeřáb ovládá z pojíždějící kabiny. Maximální výška pak může přesáhnout 12 metrů.